Bojové umění Aikido

AIKIDO je jedním z nejmladších japonských bojových umění,
ačkoliv jeho historické kořeny jsou velmi starého data.

Cílem aikida je rozvoj lidského potenciálu jednotlivce
zvelebováním mysli a ducha prostřednictvím fyzického tréninku.

Termín „Aikido“
je tvořen třemi znaky

aikido - AI
AI

harmonie, jednota, souhlas

 aikido KI
KI

vesmír, příroda, energie

aikido DO
DO

cesta nebo způsob života

Volně přeloženo „AIKIDO“ - způsob života prostřednictvím harmonie s přírodou.

Historie Aikida

AIKIDO bylo vytvořeno ze starého samurajského umění boje beze zbraně zvaného AIKIDŽUCU, o němž je známé, že existovalo již v 9. století n. l. Dále je historie aikidžucu zahalená tajemstvím, neboť jej používaly rody samurajů, kteří toto válečné umění úzkostlivě chránili a předávali je z generace na generaci pouze v rámci svých rodů.

Aikidžucu byla metoda rychlého podrobení nebo likvidace protivníka. Toto byl jediný smysl, kterému bylo ve výcviku vše podřízeno. Ještě se v něm zdaleka neusilovalo o humanizující či výchovné cíle.

V roce 1905 Sokaku Takeda začal učit aikidžucu poprvé mimo svůj rod. Založil školu na ostrově Hokaido.
Jedním z jeho nejnadanějších žáků byl „Morihei Ueshiba“.

Morihei Ueshiba

O' sensei | Zakladatel aikida

1883–1969

Morihei Ueshiba pocházel ze staré samurajské rodiny a tomu odpovídala také jeho výchova.

Velmi ho ovlivnily nejrůznější náboženské směry východních národů. V osmnácti letech se začíná učit džudžicu, později kendžucu, japonský šerm a nakonec aikidžucu u mistra Sokaku Takeda. Toto jeho období až do roku 1925 je časem tápání a hledání nového směru, nového bojového umění. Tehdy se začínalo tvořit „Aikido“. Postupně byl stanoven i jeho hlavní cíl.

Morihei Ueshiba byl člověk výjimečných schopností, který do školy technik aikidžucu vnesl techniky dalších škol bojových umění a vytvořil své moderní „Aikido“.

Aikido je do jisté míry syntézou tradičních japonských bojových umění a je považováno za systém sebeobrany proti neozbrojenému i ozbrojenému útočníkovi. Je také systémem – Řeči těla, obsahujícím morální, filozofické a výchovné návody.

Aikido je tak přijímáno zvláště těmi lidmi, kteří odmítají násilí jako prostředek řešení konfliktů a věří ve vítězství lásky nad zlem.

Svými metodami a nenásilnými akcemi se Aikido podstatně odlišuje od jiných bojových umění. Podobně jako Judo a Karatedo je i Aikido celosvětově rozšířeno, počty jeho cvičenců jsou však nižší, z části proto, že jeho šíření přišlo později, ale také proto, že Aikido není soutěžním sportem.

Mezi vyznavači „Aikida“ najdete sbírku vynikajících osobností jak po sportovní, tak po osobní stránce.

V současnosti působí na celém světě řada japonských učitelů, kteří jsou zodpovědní za vývoj Aikido v různých zemích.

Mezi základní principy Aikida patří využití síly protivníka ve svůj prospěch a využití centralizace, jejichž základ spočívá ve zvýrazňování a zapojování centra těla, kde se soustřeďuje tělesná energie.

Říká se, že ten, kdo je vycvičen a má dobře rozvinutou tuto energii a svoji duševní sílu, rozpozná konfliktní situaci v počátku a dokáže usměrnit veškerou dostupnou sílu do daného místa v daném okamžiku.

Bylo by mylné se domnívat, že účinnost sebeobranného systému roste s počtem zvládnutých technik.

Zkušenost ukazuje, že je vhodnější omezit se na důsledné a intenzívní studium několika základních postupů, které jsou mnohostranně použitelné, účinné a jednoduché.

Pět hlavních principů
výcviku Aikida

1

Pozice nohou

2

Správný postoj

3

Koncentrace

4

Pohyby tělem

5

Pohyby rukama

Základem každého boje je také jeho strategie a taktika. Aikido je jedním z bojových umění, která mají obrannou strategii hluboce rozpracovanou i morálně podloženou.

V Aikidu jsou dva základní taktické přístupy které jsou : omote a ura. „Omote“ je principem pozitivním – přidáním vlastní síly k síle protivníka, zatím co „Ura“ je principem negativním. Techniky Aikida se podle pozice útočníka a obránce dělí na techniku v postoji, techniku v kleče a techniku v níž útočník stojí a obránce je v kleče(suwari waza).

Součástí techniky je postoj, střet, přemísťování, pád a zablokování protivníka.

Uvádí se, že Aikido má asi 3 000 technik, z čehož je 150 základních. O výkonnosti jednotlivých cvičenců rozhoduje počet zvládnutých technik, kvalita jejich provedení a zvládnutí duševní síly. Cvičencům jsou po složení zkoušek u mistra anebo technické komise udělovány výkonnostní stupně. Od 6. do 1. kyu v nižší výkonnostní kategorii – žákovské. Po dokonalém zvládnutí technik, umění vyučovat a šířit Aikido skládá zkoušky na mistrovské stupně dan. V našem případě, zkoušky na žákovské i mistrovské stupně probíhají u Slovenské asociace Aikido (registrované v Hombu Dojo a uznávané ve všech organizacích Aikido) .



Cílem cvičení Aikida není tak zdokonalení bojové techniky, jako splynutí člověka s přírodou. Proto je nejdůležitější snaha o vnitřní harmonii, jednotu těla a ducha, která se stává životní nutností.

Cvičením Aikida se rozvíjí osobnost tak, aby byla vnitřně odolná a schopná uplatnit se nejen v technikách Aikida, ale i v životě. Jsou lidé, kteří provozují Aikido pro své vlastní zlepšení a duševní rozvoj, jiní lidé je pěstují, aby zlepšili svět a další, aby bojovali. Především si však mají všichni pomáhat a podporovat se tak, aby se přibližovali k nelehkému cíli – míru a harmonii duše a těla. K dosažení tohoto cíle je zvládnutí bojového umění Aikida jedním z nejdůležitějších způsobů.

Aikido
v Čechách a na Slovensku

V České republice se historie Aikido datuje od roku 1985 (Československo). V současné době existuje několik menších oddílů a dvě větší organizace. Česká Asociace Aikido (ČAA), Česká Federace Aikido (ČFA) a na Slovensku – Slovenská Asociácia Aikido (SAA), které mají již několik tisíc členů a jejich počet se každým rokem neustále zvyšuje. Zájem roste nejen u mužů, ale základnu rozšiřují také ženy a děti. Shihanem (hlavním trenérem) pro Českou Asociaci Aikido byl M. Ikeda (7. dan Hombu Dojo), který byl pověřený světovou organizaci o rozvoj Aikido v ČR. M. Ikeda žil a cvičil ve Švýcarsku a do ČR přijížděl dvakrát ročně, aby zde vedl stáže, které byly vyvrcholením celoročního náročného tréninku. Na stážích M. Ikedy cvičili aikidisté z celé Evropy. Čtyřikrát ročně přijíždí do ČR učit Aikido D. Vetter pro ČAA a do SR Michele Quaranta (Shihan – 7. dan Hombu Dojo), zodpovědný za technickou úroveň Aikido v ČR (v ČAA a v SAA). Do ČR jsou zvaní přední evropští i světoví učitelé Aikido (na stáže pod hlavičkou ČAA a SAA) a učitelé z ČAA a SAA se zúčastňují stáži na celém světě. ČAA a SAA jsou řádným členem Hombu Dojo Tokio – světové organizace Aikido.

korespondenční adresa

TJ Spartak Třebíč, spolek
Oddíl Aikido – Rudolf Krůl
Manž. Curieových 1112
674 01 Třebíč

© 2008–2022 Aikido Club Třebíč
aikidotrebic.cz
Na webu jsou pouze technická cookies nutná k provozu.